Tower Bridge

Nejznámější a nejfotogeničtější most Londýna Tower Bridge se klene přes řeku Temži východně od centra města poblíž pevnosti Toweru a finanční čtvrti City. Své jméno získal právě díky Toweru a dvěma charakteristickým neogotickým věžím, které slouží jako jeho pilíře a je možné mezi nimi zvedat střední část mostu, aby mohli proplouvat větší lodě. K mostu dospějete nejlépe procházkou podél toku Temže, nejbližší zastávkami metra jsou London Bridge na linkách Jubilee a Northern a Tower Hill na trasách Circle a District.

Historie mostu

Osm let trvající stavba mostu byla zahájena roku 1886 a zaměstnala přes 400 dělníků pracujících pod taktovkou architektů Horace Jonese a Johna Wilfe-Barryho. První ze jmenovaných měl v plánu střídmější vzhled mostu, nakonec však byl zrealizován odvážnější a zdobnější návrh Wilfe-Barryho, který tím pobouřil puritánské londýnské obyvatelstvo. Ve své době byl Tower bridge nejdůmyslnějším zvedacím mostem na světě a pyšnil se propracovaným způsobem svého ovládání. Původní hydraulická zařízení zdvihající mostní rámy jsou dodnes k vidění v prohlídkové části mostu, kam se lze vydat na exkurzi. Zdviže jsou díky modernější technice v provozu i v současnosti i když ne tak často jako v dobách své největší slávy - ročně se most zvedne asi stokrát.

Okolí Tower Bridge

Většina turistů se při chůzi po nábřeží řeky v euforii věnuje jen samotnému mostu a nevšímá si okolí, což je velká chyba. Pokud budete po jižním břehu pokračovat od konce mostu dále na východ, dostanete se potemnělou uličkou Shad Thames s mostíky nad hlavou přímo do srdce čtvrti Butler's Wharf. Kdysi se jednalo o přístavní skladiště, dnes jsou tu ve velkých zrekonstruvaných budovách luxusní byty, řada restaurací a mimojiné i Muzem designu. Přes řeku u druhého konce mostu pak navštivte Doky Sv. Kateřiny (St. Katherine's Docks), což je členité přístavní zátiší s plachetnicemi lemované přepychovými apartmánovými domy.

Kuriozity

Různé zdroje uvádějí několik kuriózních událostí, kterých byl Tower bridge údajně strůjcem. Například večer předposledního dne roku 1952 po něm projížděl klasický doubledecker na lince 78 do Dulwiche, když se náhle začaly zvedat ramena mostu. Jedinou šancí rozjetého autobusu bylo přidat a přeskočit z jednoho ramena na druhé, což se naštěstí povedlo. Jiný incident se odehrál o několik desetiletí později v roce 1997, když se neposedný most opět nečekaně zvedl a rozdělil na dvě části projíždějící kolonu amerického prezidenta Clintona vracejícího se z večeře s britským premiérem Blairem. To nebylo právě po chuti ochrance hlavního představitele kolébky kapitalismu a téměř se strhla diplomatická bouře.